Principy spolupráce

  • Program 1+1 funguje na principu vzájemného obohacování skrze zážitky, zkušenosti, sounáležitost, jde o tzv. partnerství s pravidly, které zaštiťuje organizace. Dobrovolník je pro klienta podporou, zprostředkovává mu nové zážitky, témata a kontakt s běžným prostředím.
  • Činnosti vymýšlí a provozuje dvojice dohromady tak, aby jim spolu bylo dobře. Dobrovolník nedělá nic, co by vnímal ze strany klienta či koordinátora (mimo rámec spolupráce) jako úkolování, přetěžování, využívání, nedělá nic, do čeho by byl tlačen, manipulován. Například u klienta služby neuklízí, sám nechodí nakupovat, sám klientovi nevaří, neslouží pouze jako pravidelný doprovod někam (na terapii, k lékaři, apod.), kde musí následně čekat, aj.
  • Dobrovolník nenabízí a neposkytuje psychoterapii, odborné poradenství, pečovatelskou nebo zdravotnickou službu ani jinou odbornou činnost.
  • Cíl, rozsah a forma spolupráce dvojice je definován v individuálních plánech.
  • V jiném režimu se dobrovolníci účastní akcí, které jsou vedeny sociálními pracovníky, dobrovolníci mají podpůrnou roli, přispívají k rozšíření klientovi sociální sítě.

Podmínky spolupráce

  • věk nad 18 let u dobrovolníků v programu Komunitní dobrovolníci
  • věk nad 20 let pro spolupráci ve dvojici s jedním klientem (1+1)
  • trestní bezúhonnost, závazek mlčenlivosti, zdravotní způsobilost, souhlas s uchováním osobních údajů
  • absolvování vstupního rozhovoru s koordinátorem a vstupního vzdělávání
  • podpis smlouvy o výkonu dobrovolnické činnosti na minimální dobu šesti měsíců
  • akceptace pravidel spolupráce s klientem
  • dodržuje podmínky spolupráce (pravidelně pomáhá s akcemi podle domluvy, nebo se schází s klientem dle vzájemné dohody, posílá zápisy, účastní se koordinačních schůzek a supervizí)

Vstupní vzdělávání 

Koná se 2-3x do roka, v rozsahu 16 hodin. Je pro výkon dobrovolnické činnosti povinné v programu 1+1 a je zdarma. V rámci vzdělávání získá zájemce o dobrovolnickou činnost potřebné informace z oblasti psychiatrie a sociální práce, definuje si roli dobrovolníka (čím je a čím není dobrovolník), vyzkouší si, jak reagovat na rizikové či obávané situace, důkladněji se seznámí s pravidly a průběhem budoucí spolupráce. Na vzdělávání se zájemci o dobrovolnictví také seznámí s problematikou duševní nemoci formou přednášky na téma psychiatrického minima, a setkají se s dlouhodobě spolupracujícími dobrovolníky, kteří hovoří o svých zkušenostech, zajímavými hosty jsou i lidé, kteří mají sami zkušenost s duševním onemocněním a otevřeně o tom hovoří. Je zde prostor na otázky a diskusi.

Účast na vzdělávání sebou nenese závazek uzavřít smlouvu mezi zájemcem a pracovníkem a obě strany mají čas zvážit svou další motivaci ke spolupráci. Pracovníci vycházejí z toho, jestli je zájemce vhodný pro další spolupráci, jestli má osobnostní předpoklady pro setkávání se s člověkem s duševním onemocněním (např. je stabilní, čitelný, komunikativní, má srozumitelnou motivaci, sám nemá projevy duševního onemocnění). Výsledek svého rozhodnutí obě strany předkládají na rozhovoru po vzdělávání. V případě, že se obě strany na další spolupráci domluví, dobrovolník podepisuje Smlouvu o výkonu dobrovolnické činnosti (před začátkem spolupráce s klientem).

Průběh spolupráce

  • První kontakt – emailem, telefonicky, osobně (domluvení termínu setkání)
  • Rozhovor (1-2x) – očekávání, motivace, zájmy a možnosti dobrovolníka, poskytnutí informací o projektu, o jeho poslání, průběhu, podmínkách a pravidlech spolupráce
  • Vstupní vzdělávání
  • Rozhovor po vstupním vzdělávání o další spolupráci či ukončení dosavadní spolupráce
  • Představení dobrovolníkovi potencionálního klienta
  • První samostatná schůzka
  • Vytvoření individuálního plánu (cílů a rozsahu spolupráce)
  • Realizace samostatného setkávání – setkávání, zápisy
  • Hodnotící schůzky (1x3 měsíce)
  • Účast na supervizích (1x6 týdnů)
  • Dobrovolná účast na průběžném vzdělávání na aktuální témata
  • Po 6-24 měsících ukončení spolupráce s daným klientem
  • Možno pokračovat s jiným klientem

Stigma duševní nemoci