DUŠEVNÍ ONEMOCNĚNÍ – MÝTY A SKUTEČNOST

Lidé s duševním onemocněním si s sebou často nesou stigma, jakousi nálepku, že jsou jiní a divní. V lepším případě je společnost vnímá jako „potrhlé“ chudáky, kteří si povídají sami se sebou, v horším případě jako agresivní a vysloveně nebezpečné svému okolí. Je nesmírně důležité vyvracet tyto předsudky a upozornit na reálná fakta o duševní nemoci a ukázat, jak duševní onemocnění skutečně ovlivňuje život člověka.

Mýtus: Duševní onemocnění je velice vzácné.
  • Skutečnost: Zkušenost s duševním onemocněním má každoročně 1 ze 4 lidí.
Mýtus: Lidé s duševním onemocněním nejsou schopni pracovat.
  • Skutečnost: V každém pracovním kolektivu je pravděpodobně někdo, kdo má zkušenost s duševním onemocněním.
Mýtus: Mladí lidé mají běžně výkyvy nálad. Je to součást dospívání.
  • Skutečnost: 1 z 10 mladých lidí trpí duševním onemocněním.
Mýtus: Lidé s duševním onemocněním jsou agresivní a nelze předvídat jejich reakce.
  • Skutečnost: Lidé s duševním onemocněním jsou spíše oběťmi násilí než jeho pachateli.
Mýtus: Lidé s duševním onemocněním nejsou v naší společnosti diskriminováni.
  • Skutečnost: 9 z 10 lidí s duševním onemocněním je svým zdravotním stavem stigmatizováno a má zkušenost s diskriminací.
Mýtus: Pro mladé lidi je jednoduché mluvit s přáteli o svých pocitech.
  • Skutečnost: Téměř 3 ze 4 mladých lidí se obávají reakce svých přátel, když by se jim svěřili se svými psychickými problémy.

Stigma duševní nemoci